Ta čerstvá evropská celebrita se jmenuje přímo květinově - Amflora. Narodila se před bezmála desítkou let v Bavorsku, ve firmě BASF. Sudičky jí však do života nevložily jen mimořádné vlohy, ale taky pěkné trable . Je totiž  typickým dítětem  „ze zkumavky“ a navíc  „ geneticky modifikovaným“. V konzervativní a nadto zelenou propagandou trvale válcované Evropě to tudíž od počátku nemohla mít nijak snadné … Více

Ekonomicky rozvinuté země ukazují prstem na země rozvojové a druhou rukou jim hrozí za neúměrně stoupající produkci skleníkových plynů a oxidu uhličitého zvlášť. Nějak přitom zapomínají, že zboží, při jehož výrobě tento oxid uhličitý vznikl, nespotřebovávají Číňané nebo Malajci, nýbrž Američané a ekologicky uvědomělí obyvatelé Evropské unie. Více

Vyhlížíme mimozemšťany a posíláme jim zprávy. Co budeme dělat, až je konečně najdeme, nebo až se nám ozvou? Žádná vláda světa nemá pro takovou situaci připravený plán. Více

Nový restart urychlovače LHC v Cernu naplánovaný na čtvrtek 25.2.2010 ráno se fyzikům opět příliš nevyvedl. Jak je asi všeobecně známo, 19. září 2008 došlo v LHC k havárii, při které do tunelu urychlovače unikla asi šest tun drahého helia a supravodivé magnety ve čtvrtině urychlovače byly zničeny přehřátím (tzv. "vykalením"). Vznikly tak velké síly způsobené přetlakem vypařeného helia a působící na konstrukce držící magnety. Vedení CERNu nepočítalo s tím, že mechanická porucha na jednom dílu urychlovače může způsobit jeho zkroucení a únik chladiva i v dalších segmentech a jen čirou náhodou nedošlo k destrukci celého urychlovače. Více

Je delfín „jenom“ zvíře, anebo je něco víc? Filosof Thomas White navrhl pro delfíny označení „nohuman persons“, což bychom si mohli hodně volně přeložit jako „nečlověčí lidé“. Více

Výsledky výzkumu mumie mladičkého egyptského faraóna Tutanchamóna a mumifikovaných ostatků jeho blízkých vypovídají mnohé nejen o lidech, kteří vládli Egyptu před 3 500 roků, ale i o nás, lidech 21. století. Více

„Poslední olympiáda, kde nebrali medaile geneticky dopovaní sportovci byla v Aténách,“ tvrdí americký genetik Lee Sweeney. A jak to bude na té, která právě začíná v kanadském Vancouveru? Více

  Hned čtyři mouchy jednou ranou navádí zabít kolega Flégr. Předkládá strategii systému vědeckých vandrovníků a zároveň nenákladného asylu pro vědce lenivé, nenadané, leč otitulované. Že aby těm nadaným a pracovitým nepřekáželi, nezabírali místo, neujídali z krajíce, možná i neškodili. V návazné diskusi čtenáři mj. navrhují tyhle darmožrouty prostě vyhodit. Jenže ono to v demokracii tak snadno nejde. Více

Evropě jsme to během svého předsednictví Evropské unie neosladili. Teď nám svítá naděje, že jí to můžeme aspoň osolit. Evropští lékaři volají po zákonech a předpisech, které by omezily obsah soli v potravinách. Vzepřeme se? Více

   Shlédl jsem ve středu navečer část pořadu PORT české TV2. Šot, věnovaný současnosti „molekulárního farmářství v Čechách“. Vědecký tým z mého bývalého pracovišti, tedy ÚEB AV Praha. samozřejmě znám a jejich práci obdivuji. Takže  sledovat interview s Dr. Tomášem Moravcem na téma „kterak  a proč se připravují jedlé vakcíny pro krávy i pro člověka“ bylo radostí. A sám projekt konstrukce rostlin, tvořících vakcínu proti papiloma viru, coby agens nesporně navozujícímu karcinom děložního čípku, bylo jistě poutavé pro odborníka i laika. Když někdo umí, umí – jak bádat,tak i o své práci přesně a zasvěceně mluvit. A je-li  to navíc ještě sympatický mladý vědec …no, nekupte to... Více

Slíbil jsem, plním. Těm z vás, kteří se prokousali i neprokousali mým předchozím „nanoterorismem“  nabízím doufám trochu jednodušší čtení, určitě méně emocionální – i když, kdo ví.
   Jména v nadpisu zřejmě nejspíš připomínají hrdiny některých večerníčků. Podobnost se Špagetkou a Štaflíkem je ale opravdu jen náhodná. Nadto „Svinutka“ není žádný roztomilý jezevčík, ale docela nemilý virus. A naopak „Protihrůbek“ zní sice trochu morbidně, ale po mém soudu je to sympaťák. Uvidíte. Více

Jak se zbavit dvoukolejnosti české vědy Akademie věd x vysoké školy (a neriskovat, že nás při tom naštvaní vědci utlučou sádrovým modelem ptakopyska podivného), jak zvýšit efektivitu a návratnost vkládaných prostředků, jak zařídit, aby doktorandi (ta pakáž laxní a líná) dokončovali své studium a jak zlepšit společenské klima na vědeckých institucích? Jisté řešení by tu bylo. Více

Ten článek měl být vlastně o něčem zcela jiném. Víte, co to je „protihrůbek“ ? Nejspíš nevíte – ale ode mne se to dnes nedozvíte. Ještě před napsáním dnešní úvahy jsem si totiž přikousl k k ranní kávě čerstvý blog kolegy Jaroslava  Petra. Ano, ten  o „nanodiskusi k nanotechnologiím“. Fyzik jsem prachmizerný, o nanotechnologiích vím jen semtam něco a zatoužil jsem proto po poznání, zprostředkovaném biologem. Jeho krátký výčet odborných kouzel nanosvěta mne sice příliš nepoučil, ale další text už si mne „vtáhl“.  Svým popisem veřejné diskuse/nediskuse o nanotechnologiích mezi vědci a ekologickými aktivisty v Lyonu mi  ovšem naprosto odvedl myšlenky od protihrůbků. Veřejná diskuse o nanosvětě se tedy nekonala, místo odborných argumentů dostala místo agrese, místo dialogu bengál, Více

Po pracovním týdnu jsem velmi unaven a proto zatím jen citát z článku J.Petra O nepohodlném moři:

"...sebevětší mráz není dokladem toho, že se Země globálně neotepluje. Počasí není klima, vysvětluje britský klimatolog. Počasí může být mrazivé a na oteplujícím se klimatu to nic nemění. Mrazem ochromená Velká Británie, představuje jen malou část světa a na nějaký čas se stala výjimkou potvrzující pravidlo. I promrzlý středoevropan marně vyhlížející na zastávce v polích autobus, jenž kdesi beznadějně uvízl v závějích, by si měl uvědomit, že je vlastně teplo...Takže zatímco v zimě je mezi počasím a klimatem propastný rozdíl, v létě se tato propast dramaticky zmenší a aspoň některá vedra a některé povodně můžeme na vrub globálního oteplení klidně  připsat..."

Vládu Malediv zasedající na protest proti následkům globálního oteplení na mořském dně snad uklidní konstatování izraelských geologů, že „vzestup a pokles mořské hladiny během poměrně krátkého období neodráží dlouhodobé trendy. Vyhodnocení dat z posledních staletí a tisíciletí dokazuje, že to, co dnes považujeme za výjimečný fenomén, není ve skutečnosti nic nového.“ Více

Za Husáka se vše točilo kolem ideologie. Společenské vědy, sdělovací prostředky, kultura. Tam to strana hlídala a držela pod krkem a pracovat tam mohli jen prověření a spolehliví lidé. Samozřejmě, mnozí umělci tak spolehliví a prověření nebyli a tak se to řešilo případ od případu. Zákazem, podpisem nebo jinak.
My technici jsme na to byli podstatně lépe. I když měl technik průser, nemusel ještě do kotelny. Na to byl příliš cenný. Ve výzkumáku na Chodově pracovala řada vyloučených z partaje  a měli se skvěle. Uměli a proto měli dobré platy.
A vztah k západní technice? Dá se říci, že byl spíše kladný... Více

Jen nepatrnou diskusi – přímo nanodiskusi – připustili ekologičtí aktivisté, když  se vědci pokusili s veřejností o dialog na téma  přínosů a rizik nanotechnologií. Více

Nejsem fakturant, ale zrovna dnes jsem musel opravovat fakturu do Německa. Protože jsem ten obchod dojednal, náklad doprovázel a zákonitě jsem tedy též fakturoval. Ovšem kdosi moudrý kdysi vymyslel, že u nás ve firmě píšeme faktury v MS Wordu místo Excelu a tak se nám prostě ty položky mezi sebou tak hezky a jednoduše samy nenásobí.
Já opisoval výsledek z kalkulačky a opsal jsem ho blbě. Odběratel na to příšel, slušně zavolal, že tam mám výpočetní chybu a já celou věc, k plné spokojenosti všech, opravil. Tak to byl, Vážení čtenáři, příklad chyby, která se může stát každému.
Ale pokud někdo do Zprávy IPCC nacpe nějaký bulvární článek o tom, že za pár let zmizí Himalájské ledovce, tak to není ani přehlédnutí a anichyba. Byl to prostě ÚMYSL manipulovat politiky a veřejným míněním.

Klaus: Budoucnost ať si řeší sci-fi. Zabývejme se dnešními problémy a ne tím, co bude za sto let, vyzval v novoročním projevu prezident Václav Klaus. Takto svého čtenáře hned na své titulní straně oslovily weekendové  LN 2.-3. ledna 2010. Oslovily jej a znejistěly.  Tak nevím – je moudré číst z novin více než prvou stranu, když tvrdí něco jiného než strana desátá, přinášející plné znění prezidentského projevu? Tam totiž najdeme naopak titulek „O budoucnosti rozhodujeme už teď“. Takže kdo by měl mít naši budoucnost „v popisu práce“? My nebo ona „sci-fi“?  A jakou budoucnost ? A odkdy? Více

Příspěvky týkající se financování vědy a výzkumu jsou často plny temných hrozeb. Více či méně sobecky obhajují zájmy jednotlivých skupin pracovníků. Rozhovor s Františkem Štěpánkem, docentem VŠCHT, v úterních lidovkách přinesl naopak jasné světlo. Více